Lumčíci - parazité mravenců

Když jsem tu měl na návštěvě fotografa z Japonska, objížděli jsme lokality, kde se vyskytují myrmekofilové, tedy brouci žijící u mravenců. Na jedné lokalitě jsme u kupovitého hnízda mravence Formica pratensis objevili drobné lumky, kteří kladli vajíčka do mravenců. V té době jsem tomu ještě nepřikládal velkou pozornost, ale uplynulo pár let a já jsem se s tímto zážitkem svěřil našemu přednímu odborníkovi na lumky a on mi sdělil, že od nás není znám žádný druh parazitického, parazitoidního lumka od mravenců, a že by bylo dobré se po nich znova podívat. Měl jsem jednu nepříliš povedenou fotku, ale i přesto se podařilo určit, že se jedná o zástupce čeledi Braconidae. Asi je vám hned jasné, že jsem se v té chvíli rozhodl, že musím nějaké ty lumky, přesněji lumčíky, nafotit v jejich přirozeném prostředí. Tak jsem neváhal a vyrazil hledat tyto drobné parazitoidy mravenců.

Občas se usadí na vyvýšená místa, kam mravenci nechodí. Zde stráví několik minut a pak opět vyrazí.

Jako pozorovatelny slouží například i stébla trávy na okrajích hnízda. Někdy jsem na nich pozoroval i více exemplářů najednou.

Jen výjimečně jsem se dostal k sedícímu lumčíkovi tak blízko, abych mohl pořídit detailnější fotografii.

Zatím druh lumčíka není určen, ale vzhledem k nápadně žlutým nohám a parazitickému způsobu života věřím, že se druh podaří brzo zařadit.

Zde je dobře vidět jak strategicky volí lumčík místo, kde odpočívá. Má dokonalý přehled nad mraveništěm a v případě napadení může okamžitě ulétnout.

Ono to však není až tak snadné, a tak se z focení lumčíků stala pořádná dřina. Zástupci čeledi Braconidae nejsou často žádní obři a ani ti, které jsem nakonec na jednom z hnízd objevil, mezi ně nepatřili. Velikost těla se pohybovala od 4 do 7 mm a většinu času trávili v letu nad hnízdem, nebo v jeho nejbližším okolí. Lumčíci jsou poměrně velká skupina lumků, většinou parazitoidů, jejichž hostiteli jsou larvy jiného hmyzu, především brouků, much, motýlů, ale i mravenců. V současné době je známo více než 17 tisíc druhů lumčíků, avšak další tisíce druhů stále čekají na své objevení.

Ale abych se vrátil k samotnému focení. Nejdříve bylo nutné najít vhodné hnízdo, kde by se lumčíci vyskytovali. Na okraji Bezručova údolí se nachází skupina mravenišť druhu Formica pratensis, kde jsem několikrát chytal velmi zajímavé myrmekofilní brouky. V současné době panuje venku již několik měsíců velmi horké a suché počasí a tak bylo několik hnízd na povrchu zcela bez života. Jednalo se však o hnízda na osluněných místech. Proto jsem hledal hnízda, která jsou celodenně zastíněna a kde mravenci stále pracují a neukrývají se hluboko v hnízdě. Nedaleko lesní cesty jsem objevil v řídkém porostu hnízdo, které bylo pravděpodobně zničeno nějakým zvířetem, a mravenci jej začínali opravovat. Vzhledem k velikosti lumčíků není vůbec snadné je objevit. Posadil jsem se k hnízdu a pozoroval, zda nějakého lumčíka neuvidím. Při velikosti těla kolem 5 milimetrů a při letu nejsou lumčíci téměř vidět. Navíc vůbec netušíte, zda se u hnízda nějaký objeví a tak se musíte obrnit trpělivostí a čekat. Já jsem se dočkal asi po pěti minutách, kdy jsem na okraji hnízda zaregistroval pohyb. Když jsem se přiblížil, živočicha jsem ztratil a trvalo mi opět pár vteřin, než jsem jej znovu objevil. Byl to hledaný lumčík, ale hned jsem si říkal, že to bude opravdu fotografická výzva. Měl jsem představu o tom, že vyfotím lumčíka v letu nad mravenci. Myšlenky na to, že bych vyfotografoval okamžik, kdy lumčík klade vajíčko do těla mravence, jsem rychle pustil z hlavy. 

Pokoušel jsem se také vyfotit lumčíka zpředu...to byl již téměř heroický výkon :-)

Zde je dobře patrné, že mravenec o lumčíkovi ví a snaží se na něj útočit. Pozoroval jsem to několikrát a o to bylo podivuhodnější, že byl lumčík tak rychlý, že dokázal mravence infikovat.

Jak vidíte, lumčík je o něco menší než samotní mravenci a bylo velmi obtížné dostat do jednoho záběru hostitele i parazita.

Hlavním mým cílem bylo fotografování létajících lumčíků. Byl to opravdu složitý úkol a to především vzhledem k jejich velikosti.

Pro focení jsem použil plnoformátovou zrcadlovku Canon 6D mark II a makro objektiv Canon 100/2.8. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl fotit lumčíky v letu, použil jsem i systémový blesk a difuzér. Po chvilce, kdy jsem se snažil do záběru dostat nějakého lumčíka, jsem zjistil, že objektiv nenabízí dostatečné zvětšení a tak jsem pořídil jen několik záběrů lumčíků poletujících nad hnízdem. Problém byla ostrost objektů, kdy bylo obtížné dostat poletující lumčíky do roviny ostrosti. Lumčíci poletovali asi 3 až 5 cm nad mravenci, stále měnili pozici a ani s použitím živého náhledu nebylo snadné je zaostřit. Nakonec se z toho stal asi šestihodinový maratón, kdy jsem byl neustále nakloněn nad hnízdem, odrážel útoky naštvaných mravenců a hledal poletující lumčíky. Fotografií pomalu přibývalo, avšak většina neostrých, nebo zcela bez lumčíků. Důvodem nebylo jen to, že jsem lumčíka nedostal do roviny ostrosti, ale také to, že lumčíci okamžitě reagovali na blesk a stačili ulétnout. A výsledek? Po třech hodinách focení jedna nepříliš ostrá fotografie letícího lumčíka a 5 fotografií lumčíků sedících na stéblech trávy na okraji hnízda. Vše bohužel při malém zvětšení. Nakonec jsem se rozhodl, že změním objektiv a pokusím se fotit objektivem Canon MP-E65, který však ostří pouze od 4 do 10 cm. Hned první pokus ukázal na to, že lumčíci reagují na blízkost objektivu a rychle odlétají. Přesto jsem se nevzdal. Lumčíci poletovali v místech s větší koncentrací mravenců, například při vstupech do hnízda, nebo naopak na okrajích hnízda, kde se mohli posadit na nějaký stonek, nebo větévku ze které si vybírali svou oběť. Právě na těchto místech je bylo možné fotit sedící. Někdy bylo nutné fotit z úrovně hnízda a právě v těchto chvílích, když jsem se přiblížil k povrchu a v náhledu viděl ideální kompozici, jsem v zápalu focení neuhlídal bránící se mravence a dotknul se fotoaparátem hnízda...netrvalo to ani dvě vteřiny a desítky mravenců přeběhlo na foťák a následně na mě...ale záběr byl důležitější a tak jsem musel trpět jejich kousance, kyselinu v očích a mravence na čočce objektivu. Další tři hodiny v nepřirozené poloze nad hnízdem, zvídavé dotazy kolemjdoucích a výsledek asi 12 použitelných fotografií, tentokrát i s několika lumky v letu.

Příroda a obzvláště svět bezobratlých před našimi zraky ukrývá mnohá tajemství. Mám taková tajemství rád a často hledám objekty, o kterých lidé ani netuší, že existují. Mezi ně patří i nejrůznější parazité a samozřejmě i lumčíci. Určitě to není poslední focení těchto podivuhodných tvorů a věřím, že objevím i další druhy a proniknu hlouběji do tajemství jejich parazitického života. Nakonec se podařilo druh lumčíka určit. Jde o doposud z naší republiky neuváděný druh Neoneurus auctus, který se u nás však vyskytuje hojně téměř všude, kde jsou kupovitá hnízda mravenců rodu Formica.