Listonozi, zlatěnky a kutilky...
Každý rok se vydávám hledat zajímavé druhy bezobratlých. Někdy je hledání dlouhé, jindy je setkání se zajímavým živočichem dílem náhody. A právě taková setkání mám rád. Vše nečekané a neplánované má své kouzlo. Jedno takové setkání jsem zažil před několika dny v bývalém vojenském prostoru Vroutek nedaleko Podbořan, kam jsem se vypravil za vzácnou zlatěnkou Hedychridium purpurascens.
Byl horký a bezmračný den, slunce již od samého rána hřálo, a proto jsem se na cestu vypravil velmi brzo. Mé kroky směřovaly k poměrně velké písčině na okraji borového lesa, kde žije několik druhů zlatěnek a také mnoho dalších blanokřídlých. Podobných míst tu mnoho není a tak se vždy těším, co zajímavého tam objevím. Po cestě jsem v hlinitopísčité lesní cestě objevil kaluže vody a ihned mě napadlo, že bych se mohl podívat po listonozích…proč by tu nemohli být? Několik kaluží jsem prohlédl, ale úspěch se nedostavil. Občas jsem v kaluži zahlédl nějakého potápníka a po hladině ladně klouzaly bruslařky. Na okraji lesa byla velká jáma, která pravděpodobně sloužila jako palebné místo pro tank. I přesto, že tu příliš nepršelo, bylo v ní poměrně dost vody. V mělčině jsem zpozoroval nějaký pohyb…byl to opět malý potápník. O pár centimetrů dál se však v jemném bahně pohyboval podivuhodný tvor, ano, byl to hledaný listonoh…a další, a další. V kaluži jich byla spousta. Někteří byli drobní, jiní zcela dospělí a filtrovali jemný detrit na dně kaluže, kde hledali nejrůznější organické zbytky, kterými se živí. U nás patří listonoh letní ke vzácným druhům a je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. Ohrožuje ho především úbytek vhodných biotopů, a tak právě opuštěné vojenské prostory mohou listonohům poskytovat vhodné místo pro přežití.
Na suchých stoncích posedávaly vřetenušky. Canon EOS R+ Canon 100 mm f/2,8, skládaná fotografie.
Listonoh letní (Triops cancriformis). Canon EOS R + Canon 100 mm f/2.8 - ISO 800, 1/250 s, f/10.
Nosatci Cyphocleonus dealbatus se hojně vyskytovali na květech vratiče obecného (Tanacetum vulgare).
Pomalu jsem se dostal na písčinu a začal pozorně prohlížet na zemi spadané borovicové šišky. Právě kolem nich jsem v minulých letech pozoroval hledaný druh zlatěnky. Minuty ubíhaly a kromě několika menších kutilek jsem na žádnou zlatěnku nenarazil. A jak to již bývá, trpělivost přináší růže. Asi po 20 minutách jsem zpozoroval rychle letícího tvora těsně nad šiškami…byla to běžná zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri. Za chvilku další létající drahokam, zlatěnka Hedychrum rutilans. Sice je to běžný druh, ale díky velikosti a nápadnému zbarvení, patří mezi mé nejoblíbenější. Po půl hodině jsem se nakonec dočkal…vytoužená zlatěnka H. purpurascens. Tento druh se u nás vyskytuje velmi vzácně a lokalita u Vrtouku hostí asi naši nejsilnější populaci. I přesto není snadné tento druh chytit. Před mnoha lety jsem na začátku července pozoroval desítky jedinců tohoto druhu, právě na tomto místě. Tentokrát to bylo mnohem horší. I přes výborné počasí a vhodné období, jsem během dopoledne pozoroval jen 5 jedinců, z nichž se mi podařilo 4 chytit. Což je slušný výkon, když si uvědomíte, jak hbití jsou to tvorové. Navíc zlatěnka H. purpurascens není žádný obr a dorůstá velikosti jen kolem 5 mm.
Velmi vzácná zlatěnka Hedychridium purpurascens. Canon EOS R + Canon MP-E65 - ISO 250, 1/200 s, f/9.0.
Zlatěnka Chrysis leachii. Canon EOS R + Canon MP-E65 - ISO 200, 1/200 s, f/9.0
Čas ubíhal a já jsem se pomalu chystal na cestu zpět k autu. Na jednom vyvýšeném písčitém místě jsem zahlédl velkou kutilku, jak hbitě pobíhá po zemi. A jak jsem za ta léta naučen, šel jsem se podívat blíže a kutilku následoval. A vyplatilo se. Nebyla to úplně obyčejná kutilka, i když tento druh se v posledních letech šíří a můžete se s ním setkat na mnoha lokalitách. Řeč je o kutilce obecné (Sphex funerarius). Pozorovat tento nápadný druh, jak si hloubí v písku komůrku a následně do ní ukládá různé druhy kobylek, je úžasné. Měl jsem štěstí a právě na jednu takovou kutilku jsem narazil. Po pár minutách sledování, jak kutilka přeletuje s kořistí sem a tam, se zastavila a začala budovat komůrku. Práce jí šla od ruky…spíše od předních nožek. Byl to fofr…zmizela pod zemí a během dvou vteřin se vrátila s „náručí“ plnou písku. Když byla pod zemí a hloubila komůrku, bylo slyšet hlasité bzučení. Jako by používala příklep…vibrace jí asi pomáhaly v hrabání. Asi po 30 minutách se kutilka rozhodla, že je komůrka dostatečně hluboká a zatáhla kobylku dovnitř. Byl to ale takový fofr, že jsem nestačil zareagovat a než jsem se vzpamatoval, koukala z komůrky jen tykadla. Vím, že kdybych si ještě počkal, kutilka by si do komůrky dotáhla další kořit, obvykle do jedné komůrka ukládá tři až čtyři kobylky, ale musel jsem bohužel odjet a tak jsem se spokojil aspoň s tímto zážitkem. Podobně si hloubí komůrky mnoho dalších druhů kutilek nebo hrabalek. Ale pozorovat kutilku obecnou, která tu ještě před několika lety byla vzácná, byl velký zážitek.
Hnízdní komůrka byla umístěna těsně v blízkosti borové šišky. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Nyní se kutilka rozhodla zatáhnout kobylku do komůrky. Byla to velmi rychlá akce. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Když se kutilka zdržovala v komůrce, kobylka byla snadnou kořistí pro jiné kutilky. Čekal jsem, zda se nějaká neobjeví a neukradne ji. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Nyní kutilka chvíli odpočívala. Bylo to asi jen 5 vteřin. Pak se otočila a pokračovala v hrabání. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Zde je dobře vidět kulička písku, kterou kutilka drží v předních nožkách. Písek vždy odhodila dále od vchodu a stále upravovala okolí. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Kutilka občas jako by kobylku přeměřovala, zda je komůrka dostatečně široká a hluboká. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Můžete si všimnout dlouhých chloupků, které má kutilka na předních holeních. Ty jí slouží k vynášení písku z komůrky. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Při hrabání kutilka vynášela z hnízda většinou písek. Někdy i drobné kamínky, které se v komůrce objevily. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Hnízdní komůrka byla umístěna těsně v blízkosti borové šišky. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Kutilka si kontrolovala svou kořist, dělala to vždy v průběhu hrabání komůrky. Dokonce s ní několikrát odlétla a opět se vrátila. Canon EOS R + Canon MP-E65 + blesk - ISO 200, 1/200 s, f/10.
Během dopoledne jsem tak viděl několik zajímavých druhů, které obývají písčité bory. Vojenský prostor u Vroutku zcela jistě neodkryl všechna svá tajemství, a tak nezbývá než se vrhnout do práce a některá další pomalu odkrývat.