Domů » Nejnovější články » Mšice a jejich nepřátelé

Mšice a jejich nepřátelé

I přesto, že většina z nás pohlíží na mšice spíše s despektem, mohou být pro makro fotografa velmi vhodným objektem zájmu. Mšice můžeme najít téměř všude a tak se stačí jen pozorně dívat a ponořit se do tajů jejich života.

Mšice patří do početného řádu Hemiptera (polokřídlí). V současné době je známo asi 80 tisíc druhů patřících do tohoto řádu a dá se předpokládat, že počet druhů bude mnohem vyšší. Společně s nimi patří mezi polokřídlé například i ploštice a křísi, kteří byli v minulosti řazeni do samostatných řádů. Nejmenší druhy polokřídlých dorůstají velikosti jen kolem 1 mm, naopak největší velkosti 15 cm. Pokud se zaměříme pouze na mšice, je známo asi 3000 druhů mšic z nichž asi 850 žije ve střední Evropě. Je to tedy poměrně početná skupina bezobratlých a myslím, že většinu z Vás by vůbec nenapadlo kolik druhů mšice kolem nás vlastně žije.

Zrození nové generace mšic.

Prostřený stůl pro milovníky mšic.

Mšice můžeme najít na celé řadě rostlin ze kterých vysávají rostlinné šťávy. Jako fotograf jsem se mšicím vždy aspoň okrajově věnoval. V minulosti jsem trávil dlouhé chvíle pozorováním jejich symbiotických vztahů s mravenci. Mravenci mají ke mšicím velmi blízko a jak dobře víte, řada druhů je využívá jako velmi dobrý zdroj potravy. Nikoli však mšice samotné, ale jejich sladké výkaly, kterým si trochu nadneseně říká medovice. A vzhledem k tomu, že je medovice pro mravence velmi důležitým zdrojem cukrů, a navíc jim velmi chutná, mravenci si mšice velmi urputně brání.

Obávanými lovci mšic jsou larvy zlatooček.

K uchopení mšice používá larva zlatoočky svá dlouhá šavlovitá kusadla.

Dospělá zlatoočka skvrnitá (Chrysopa perla) pátrá po mšicích.

Již mnoho let jezdím fotografovat do okolí Žatce, kde navštěvuji především stepní stráně severně od obce Stroupeč. Přírodní památka Stroupeč je jedno z nejlepším míst v našem kraji, kde můžete potkat úžasné bezobratlé živočichy. O víkendu jsem se rozhodl, že se na Stroupeč pojedu podívat a zkusím nějaké mšice najít. Tentokrát mne nezajímaly kolonie mšic, které hlídají mravenci, ale naopak kolonie bez mravenčího dozoru. A právě u takových kolonií jsem očekával nějaké parazity. K tomu, aby člověk mohl objevit nějaké parazity je potřeba trocha trpělivosti a dobré oči, protože se vesměs jedná o velmi drobné tvory, kteří tráví v kolonii mšic jen nezbytně nutnou dobu. Nestačí také skupinky mšic rychle prohlédnout, ale je potřeba se na ně několik minut pozorně dívat a všímat si podezřelých živočichů v jejich blízkosti. A koho vlastně hledáme? Mšice mají spoustu nepřátel mezi něž patří larvy a imaga slunéček a zlatooček, dále nejrůznější parazitické vosičky a mouchy apod.

I přesto, že nepůvodní slunéčko východní (Harmonia axyridis)je u nás považováno za nevítaného přistěhovalce, dokáže spořádat velké množství mšic.

Světlejší mšice na levé straně je již parazitovaný jedinec. Pravděpodobným viníkem je některá z parazitických vosiček.

Dalším nepřítelem mšic jsou larvy slunéček.

Nápadná larva pestřenky je dalším predátorem mšic.

Asi nejčastěji můžete v blízkosti kolonie mšic objevit larvy a dospělé jedince zlatooček a slunéček. Mšice jsou pomalá zvířata a tak není problém pro zlatoočky a slunéčka si vybrat to nejlepší sousto a přímo v kolonii mšic si na něm pochutnat. Pozoroval jsem larvu zlatoočky, která si vybírala menší neokřídlené mšice a během necelé hodiny jich spořádala pěkných pár kousků. Mšice jsou vlastně prostřeným stolem pro spoustu predátorů z řad bezobratlých.

Mne však mnohem více zajímali parazité, drobní tvorové, kteří nakladou do mšice své vajíčko, vylíhlá larva postupně mšici spořádá zevnitř, zakuklí se v ní a nakonec ji opustí ve formě dospělého jedince. Jedním z nejhojnějších druhů je parazitoid mšicomar Aphidius ervi, který patří do čeledi lumčíkovitých (Braconidae). Tento druh se používá i jako biologická zbraň v boji proti mšicím ve sklenících a zahradách. Narazit na mšicomara v přírodě není těžké. Pozoroval jsem několik jedinců na listech, které byly pokryté mšicemi. Vosičky se velmi obratně pohybovaly mezi mšicemi a vybíraly si vhodnou oběť. Jakmile si ji vybraly, ohnuly pod sebe svůj zadeček, vystrčily kladélko a opatrně uložily své vajíčko do nebohé mšice. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá dle teploty okolního prostředí od čtrnácti do dvaceti dní.

Všiml jsem si, že vosička kladla vajíčka do mšic různých velikostí. Vynechávala jen mšice s křídly.

Takto dokáže mšicomar naklást vajíčka do stovek mšic.

Mšicomar používá ke kladení vajíček svůj pohyblivý zadeček, který vystrčí směrem dopředu a má tak dobrý výhled na to kam svá vajíčka umisťuje.

Když jsem pozoroval mšicomary v akci, všiml jsem si neuvěřitelně malého tvora, který se velmi rychle pohyboval mezi mšicemi. Až když jsem se podíval do hledáčku fotoaparátu a objektiv jsem měl nastaven na zvětšení 5:1, uviděl jsem velmi zajímavou drobnou vosičku s nápadně zbarvenýma očima. První snímky a jejich kontrola na displeji fotoaparátu odhalily o jakého tvora šlo. Drobná parazitická vosička je zástupce rodu Aphelinus, pravděpodobně druh A. albipodus. Představu o její velikosti si uděláte tehdy, když si ji porovnáte s velikostí mšic. Pozorovat ji bylo velice zajímavé. Velmi čile pobíhala mezi mšicemi a s chirurgickou přesností kladla vajíčka do zadečků mšic. Jakmile vystrčila kladélko, ohrnula koncovou část křídel směrem nahoru a kladení mohlo začít. Kladení vajíček neprobíhalo příliš rychle a tak bylo poměrně dost času na zachycení tohoto zajímavého okamžiku. Vývoj této drobné vosičky trvá asi 14 dní a v průběhu života dokáže jedna samička naklást vajíčka do několika stovek mšic. I tento druh může velmi účinně pomoci v boji proti mšicím.

Vhodné mšice si vosička vybírá pomocí tykadel. Jaká mšice je ta nejvhodnější? To ví asi jen samotná vosička.

Další kontrola vhodných obětí. Vosička se mšic dotýká nejen tykadly, ale někdy na ně i lehce vyleze.

Parazitická vosička si pečlivě vybírá svou oběť.

Vosička si vybrala skupinku mšic a čeká na příhodný okamžik pro nakladení vajíček.

Vosička zabodne kladélko do mčice a při tom ohrne zadní část křídel.

V průběhu asi tříhodinového fotografování jsem viděl na listech se mšicemi slunéčka sedmitečná, dospělé zlatoočky a také velmi zajímavé larvy much pestřenek. Jak je vidět, není obtížné najít a pozorovat tyto boje na život a na smrt, kdy smrtí jednoho živočicha začíná život druhého.

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
248311
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
mzuzzzzvkz ghb
:-):-D:-|:-(;-);-D:cool:fakt hustý
filip habart
Diky! Fotografovani musi byt velmi vzrusujici. Diky za informace, citim se v boji proti msicim velmi posilen vedouc, ze na ne nejsem sam!
Josef
o tyhle věci se zajímám , moc hezké zastavení
Pavel Krásenský
Moc děkuji za návštěvu mého webu a kladný komentář. Srdečně zdraví Pavel K.
Pavel chlouba
Skvělé fotky a pro mě jako zahradníka i vynikající obsah. Děkuji
Barbora
Dobrý den,
opravdu krásné fotografie a zajímavé čtení. Jen pro upřesnění - mšicomar je parazitoid, ne parazit. Omlouvám se, ale jako odborníkovi mi z toho pálí oči, když to vidím :-D
Pavel Krásenský
Dobrý večer, samozřejmě moc děkuji za upřesnění a již jsem provedl úpravu :-) I přesto si říkám, jak je to možné, že mšicomar je parazitoid a nikoli parazit. Přeci jen chápu tento pojem například u některých druhů zlatěnek, tam je to jasné pokud se podívám do jakých hostitelů kladou vajíčka...ale mšicomar? Hmmm zajímavé :-) Tak snad už oči nepálí :-) Mějte se moc fajn.
Vojta
Vážený pane Krásenský,

Vaše fotografie jsou profesionální a jelikož jsou doplněny o zajímavé a potřebné texty stávají se o to více jedinečnými. Děkuji Vám za tento článek a přeji Vám mnoho úspěchů.

S pozdravem Vojtěch Papík
alena
Dobrý den, už dávno jsem nečetla a neviděla něco tak zajímavého.
A.:-)
Pavel Krásenský
Dobrý den, tak to jsem rád, že jste se něco zajímavého dozvěděla :-) A to je právě cílem těchto stránek, ukázat lidem, že hmyz nemusí být jen ten ošklivý a nezajímavý:-) Pavel
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace